Šlarafie: prvek hry v kultuře 19. století
projekt GA ČR, č. 23-04979S (2023–2025)
řešitel: doc. Mgr. Martin Pelc, Ph.D. (Slezská univerzita v Opavě)
O projektu
Schlaraffie (česky též Šlarafie) byly pánské spolky převážně německých měšťanských elit pěstující akord přátelství, umění a humoru při důsledném zachovávání svérázného pseudorytířského ceremoniálu. Původní pijácko-recesistické žertování postupně ustoupilo kultivovanému humoru založenému na ironii a travestii, zaměřenému na parodii společenského řádu a opěvování skutečných či fiktivních šlarafských hodnot, ctností a hérojů.
První Schlaraffia vznikla jako stolní společnost pražských divadelníků roku 1859. V roce 1861 se transformovala na spolek, jenž později sloužil jako vzor pro obdobná sdružení v dalších městech. V roce 1876 proběhl první „koncil“ existujících Schlaraffií, které se dohodly na dodržování jednotných zásad a společné organizaci s centrem v Praze. Do roku 1939 vzniklo přes 300 poboček v Evropě, Asii, Africe, Severní a Jižní Americe a Austrálii/Oceánii. V době svého největšího rozšíření (před rokem 1933) čítaly celosvětově přes 13 000 členů. Za celé „klasické“ období jí prošly desítky tisíc mužů, včetně známých a významných osobností. Klasické dějiny Šlarafie končí roku 1939 kolapsem pražského ústředí, v řadě zemí však tyto spolky působí dodnes.
Za členy Schlaraffie byli přijímáni pouze bezúhonní muži, v „autentické interpretaci“ z roku 1888 pak jen „muži zralého věku v zajištěném postavení“. Zástupce uměleckých profesí postupně doplnili zejména podnikatelé, finančníci, vyšší úředníci, profesoři, důstojníci a další příslušníci vyšších vrstev, kteří byli s to dostát náročným statusovým požadavkům. Někteří byli členy epizodickými, pro jiné se Schlaraffia stala celoživotní zálibou, které se oddávali se vší vážností.